|
|
Biotechnologická produkce PHA pomocí vybraných bakteriálních isolátů
Matějka, Filip ; Šedrlová, Zuzana (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o produkci polyhydroxyalkanoátů (PHA) za využití termofilních bakteriálních izolátů s označením 34, 35 a BŽ. Bakteriální mikroorganismy pocházejí z aktivovaného kalu a kompostu. Teoretická část práce obsahuje popis PHA, extremofilních bakterií a detekčních technik pro stanovení polyhydroxyalkanoátů. V experimentální části byla nejprve pomocí PCR stanovena přítomnost phaC genu, který je klíčový pro schopnost produkce PHA a bakteriální kmeny byly také podrobeny sekvenaci genu 16S rRNA za účelem jejich taxonomické klasifikace. V další části experimentální práce došlo k optimalizaci podmínek pro nárůst biomasy a produkci PHA. Postupně byly identifikovány vhodného zdroje uhlíku, ideální kultivační teplota a taktéž byl sledován vliv prekurzorů na produkci kopolymerů. Složení a podíl PHA byl stanoven pomocí GC-FID a na závěr proběhl vizuální screening akumulace PHA uvnitř bakteriálních buněk za pomocí fluorescenční mikroskopie.
|
|
|
Mikrofauna aktivovaného kalu biologických čistíren vod na Kroměřížsku
Hrudíková, Radka ; Illková, Kateřina (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá popisem a hodnocením mikrofauny aktivovaného kalu biologických čistíren odpadních vod na Kroměřížsku. Dále pak popisem a morfologickým hodnocením vloček kalu. V práci jsou popsány typy biocenózy, která se může v aktivačních nádržích vyskytnout. Jsou zde uvedeny další doprovodné metody čištění odpadních vod, jako jsou metody mechanické, chemické a fyzikálně – chemické. V experimentální části je popsán postup stanovení, použité přístroje a metody hodnocení aktivovaného kalu. V části výsledků jsou data zpracována do přehledných grafů a doprovodných tabulek. Na konci jsou výsledky zhodnoceny.
|
|
|
Sledování vybraných parametrů při procesu čištění odpadních vod v různých ČOV
Dalajková, Nikola ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku čištění odpadních vod, konkrétně na ČOV Brno Modřice. Jsou zde popsány obecné technologické parametry velkých a středních ČOV a také postup čištění odpadní vody přímo v ČOV Brno Modřice. Největší důraz je kladen na biologický stupeň čištění odpadní vody. V daném stupni čištění se uplatňují chemické, biologické i fyzikální procesy. Pro stanovení účinnosti ČOV se používají různé ukazatele jako je CHSK, BSK, Ncelk. a Pcelk., jejichž maximální přípustné hodnoty jsou stanoveny normou. Základem biologického čištění je aktivovaný kal obsahující mikroorganismy, podle kterých se stanovuje účinnost čistícího procesu. Tyto mikroorganismy jsou stanovovány kvalitativně a kvantitativně. Pro porovnání účinnosti byly provedeny i měření aktivovaného kalu na dvou jiných ČOV. Tyto hodnoty byly poté porovnány v experimentální části práce.
|
|
|
Systémy shrabování dna čistírenských nádrží
Bartoš, Pavel ; Medlík, Jan (oponent) ; Brandejs, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce obsahuje přehled různých způsobů čištění odpadních vod, druhy čistíren a jejich jednotlivé komponenty. Především poukazuje na druhy shrabování dna čistírenských nádrží. Popisuje jednotlivá provedení shrabování, výhody, nevýhody a vhodnost použití. Závěrečná část pojednává o způsobech zahušťování kalu s využitím zahušťovacích nádrží.
|
|
|
Intenzifikace stávající čistírny odpadních vod technologií MBR
Spratková, Aneta ; Rusník,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na tématiku membránových technologií využívaných při čištění odpadních vod. Rešeršní část práce se zabývá problematikou membránové separace aktivovaného kalu, a to především s pomocí ponořených membránových modulů. Práce obsahuje základní principy MBR systémů, přehled používaných membránových modulů, způsoby provozování, výhody i nevýhody využívání tohoto procesu. Praktická část práce se věnuje návrhu intenzifikace čistírny odpadních vod Perná s využitím technologie MBR. Tato část také obsahuje technicko-ekonomické posouzení aktivační ČOV s třetím stupněm čištění a aktivační ČOV s MBR.
|
|
|
Isolace, identifikace a charakterizace extremofilů schopných produkce PHA
Vlasáková, Terézia ; Turková, Kristýna (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Predložená diplomová práca sa zameriava na izoláciu a identifikáciu termofilných mikroorganizmov schopných produkcie polyhydroxyalkanoátov (PHA) vo vzorke aktivovaného kalu z čističky odpadových vôd. Z aktivovaného kalu bolo pomocou kultivačných techník a metód molekulárnej biológie vyizolovaných 6 vzoriek, ktoré boli na základe nukleotidových sekvencií génu 16S rRNA bližšie identifikované a zaradené k bakteriálnemu rodu Anoxybacillus. Tieto vzorky obsahovali gén phaC kódujúci PHA syntázu a poskytovali pozitívnu odozvu na detekciu intracelulárnych lipidických štruktúr farbením kolónií Nílskou červeňou. Produkcia PHA s vybranými izolátmi však nebola úspešná. Dôvodom mohlo byť nevyhovujúce produkčné médium či nastavené podmienky produkcie. Pozitívny fenotypový výsledok pri farbení Nílskou červeňou bol zrejme spôsobený produkciou veľkého množstva lipidu poskytujúceho podobnú fluorescenciu ako granule PHA.
|
|
|
Isolace PHA produkujících bakterií ze směsného mikrobiálního konsorcia
Plachý, Petr ; Kučera, Dan (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla detekce polyhydroxyalkanoáty (PHA) produkujících bakterií v aktivovaném kalu a pokus o izolaci těchto bakterií. Teoretická část se zabývá obecnou problematikou PHA a bakteriální produkce PHA. Pozornost je věnována také charakteristice aktivovaného kalu. Součástí teoretické části je i popis vybraných metod použitých k detekci PHA produkujících bakterií v této práci. V experimentální části byla směsná kultura aktivovaného kalu kultivována s využitím různých uhlíkových zdrojů v živném médiu. Ze získaných směsných kultur byly izolovány potenciální PHA produkující bakterie na základě lipofilního barvení Nilskou červení. Přítomnost genu phaC podmiňujícího tvorbu PHA byla detekována pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) u 11 vzorků. Sekvenací DNA izolované z těchto vzorků se podařilo identifikovat 8 z 11 vzorků. Jednalo se o bakterie Klebsiella pneumoniae (1 x), Paenirhodobacter enshiensis (1 x) a Pseudomonas putida (6 x). U dvou z 11 izolovaných kultur byla pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR) prokázána přítomnost PHA v biomase. Polyhydroxybutyrát (PHB) byl stanoven pomocí plynové chromatografie na 9,33 % hmot. sušiny biomasy (Paenirhodobacter enshiensis) a 1,18 % (neidentifikovaná kultura).
|
|
|
Inhibice aktivovaného kalu pesticidními látkami
Pokluda, Michal ; Pavlíková, Marcela (oponent) ; Hrich, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje výzkumu inhibičních účinků vybraných pesticidních látek na aktivovaný kal, který je přítomný na čistírnách odpadních vod. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. První z těchto částí se věnuje teoretickému výkladu o pesticidech, jejich přítomnosti ve vodách, jejich základním dělením a legislative, která se problematikou pesticidních látek ve vodách zaobírá. V práci jsou též vyjmenovány a popsány způsoby, kterými je možno pesticidy z vody odstranit. Dále se obsah teoretické části práce dotýká tématu čistírny odpadních vod Modřice a to především popisem její čistící linky. Praktická část práce se věnuje laboratornímu výzkumu míry spotřeby kyslíku mikroorganismy aktivovaného kalu za přítomnosti pro tyto organismy toxických pesticidních látek. Metodika zkoušky vychází z normy ČSN EN ISO 8192.
|
|
|
Biotechnologická produkce PHA pomocí vybraných bakteriálních isolátů
Matějka, Filip ; Šedrlová, Zuzana (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o produkci polyhydroxyalkanoátů (PHA) za využití termofilních bakteriálních izolátů s označením 34, 35 a BŽ. Bakteriální mikroorganismy pocházejí z aktivovaného kalu a kompostu. Teoretická část práce obsahuje popis PHA, extremofilních bakterií a detekčních technik pro stanovení polyhydroxyalkanoátů. V experimentální části byla nejprve pomocí PCR stanovena přítomnost phaC genu, který je klíčový pro schopnost produkce PHA a bakteriální kmeny byly také podrobeny sekvenaci genu 16S rRNA za účelem jejich taxonomické klasifikace. V další části experimentální práce došlo k optimalizaci podmínek pro nárůst biomasy a produkci PHA. Postupně byly identifikovány vhodného zdroje uhlíku, ideální kultivační teplota a taktéž byl sledován vliv prekurzorů na produkci kopolymerů. Složení a podíl PHA byl stanoven pomocí GC-FID a na závěr proběhl vizuální screening akumulace PHA uvnitř bakteriálních buněk za pomocí fluorescenční mikroskopie.
|
|
|
Isolace PHA produkujících bakterií ze směsného mikrobiálního konsorcia
Plachý, Petr ; Kučera, Dan (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla detekce polyhydroxyalkanoáty (PHA) produkujících bakterií v aktivovaném kalu a pokus o izolaci těchto bakterií. Teoretická část se zabývá obecnou problematikou PHA a bakteriální produkce PHA. Pozornost je věnována také charakteristice aktivovaného kalu. Součástí teoretické části je i popis vybraných metod použitých k detekci PHA produkujících bakterií v této práci. V experimentální části byla směsná kultura aktivovaného kalu kultivována s využitím různých uhlíkových zdrojů v živném médiu. Ze získaných směsných kultur byly izolovány potenciální PHA produkující bakterie na základě lipofilního barvení Nilskou červení. Přítomnost genu phaC podmiňujícího tvorbu PHA byla detekována pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) u 11 vzorků. Sekvenací DNA izolované z těchto vzorků se podařilo identifikovat 8 z 11 vzorků. Jednalo se o bakterie Klebsiella pneumoniae (1 x), Paenirhodobacter enshiensis (1 x) a Pseudomonas putida (6 x). U dvou z 11 izolovaných kultur byla pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR) prokázána přítomnost PHA v biomase. Polyhydroxybutyrát (PHB) byl stanoven pomocí plynové chromatografie na 9,33 % hmot. sušiny biomasy (Paenirhodobacter enshiensis) a 1,18 % (neidentifikovaná kultura).
|
host ::
RSS.